Vodní Trkač - celolitinové čerpadlo (skladem)

VODNÍ TRKAČ - vynalezl na sklonku života  Joseph Michel Montgolfier z francouzského Lionu (jeden s bratrů , díky kterým dnes létají horkovzdušné balony.) V době 1740-1810 byl veřejností považován za blázna a podivína ,když dlouhé měsíce bádal nad tak " banální " maličkostí jako je trkací ventil.On ale dobře věděl co dělá.

1. Trkač není zařízení , které si člověk koupí (nebo postaví ), spustí a jde pryč.Trkač je  jako umělecké dílo  hudební nástroj. Je třeba mu věnovat čas a pečlivě jej naladit na podmínky v nichž má fungovat.Dobře se Vám za to odmění . Je-li provozován sezoně je třeba mu věnovat péči i po " koncertě" a pečlivě jej uložit . Je to ÚŽASNÉ zařízení.Využívá kinetickou energii vody.

2.Před uvedením do provozu ,kožené klapky trkače (nové i staré) je třeba alespoň na týden namočit do oleje (nejlépe jedlý kuchyňský) nebo ještě lépe do roztopeného loje ,aby přiměřeně změkly.POZOR nikdy nevařit!!!Po vpuštění vody do trkače je třeba nalézt správnou pozici závaží na vahadle,při kterém trkač samočinně poběží.Je-li závaží příliš těžké ,zůstane trkací klapka stále otevřena (voda pouze trkačem protéká) nebo trkne jen občas náhodně a nepravidelně  (třeba jednou za minutu) chvíli se zastaví .Když hmotnost závaží nestačí k otevření trkací klapky. Správná pracovní poloha závaží je někde mezi....Při jejím hledání často záleží na milimetrech,proto posunujte závaží opatrně.

3. Při menším vstupním spádu bude trkač trkat rychleji (i několik trknutí za sekundu),ale na jedno trknutí vytlačí méně vody.Při větším spádu běží pomaleji ,avšak trknutí jsou mohutnější (vytlačí více vody).V našich podmínkách pracujeme s extrémně velkým spádem 5 metrů a dobře vyladěný trkač trkne  zhruba jednou až dvakrát za 0,5 - 10 sekund.Vytlačí přitom  až 150l/hod. (3,6m3 za den ) do výšky 25 metrů. Podle  sdělení výrobce je správné frekvence trknutí asi 1 až 2 Hz (tj. jednou až dvakrát za sekundu).

4. Empiricky jsme došli k poznání , že na vahadle lze občas najít dvě polohy v nichž trkač běží.V první poloze blíže k trkači je frekvence trkání rychlejší .Vahadlo se závažím je vymršťováno mírněji (pod úhlem do cca 30-60° od vodorovné polohy, někdy i méně).To je správná " pracovní "poloha závaží.Tak má trkač fungovat.Druhá možná poloha závaží se na vahadle nachází dále od tělesa trkače. S velkou pravděpodobností existuje jen při dostatečně velkém spádu vstupního potrubí.Trkač při ní trká mnohem pomaleji(v našem případě cca jedno trknutí za 5-6 sekund) a vahadlo je velmi prudce vymršťováno pod úhlem 60 - 90° od vodorovné polohy a nahoře tluče ndo nechráněného větrníku!!!! Větrník i celé těleso je litinové a tudíž relativně křehké. V této pozici může trkač běžet také , ale je třeba ochránit větrník před nárazy vahadla. Frekvence trkání není konstantní.Trkač běží mírně nepravidelně.

5. Provozujeme-li trkač trvale je vhodné, připevnit jej na pevnou podložku. Při provozu vznikají mechanické rázy,které ohrožují čerpadlo.Přívodní potrubí by mělo být řešeno silnostěnnými vodovodními trubkami. Řešení přívodu je samoždřejně i PVC rourami ,ale není to nejlepší řešení (trubky jsou stále tuhé) ,čímž se zbytečně ztrácí energie potřebná při provozu trkače.Pro dofoukování vzduchu na větrníku (místo zátky) našroubujte ventil nebo ventilek. Počínejte si velmi opartně !!!!  může vzniknout prasklina. Na toto řešení ( snadné dofukování vzduchu ) ,jsme vymysleli zařízení ,které nám usnadní práci. Jeho funce je již osvědčena.

6.Odstavujeme-li trkač z provozu je třeba ho rozebrat .Obě kožené klapky vyjmout naložit do oleje a těleso trkače důkladně vysušit. Druhou možností je naopak celý trkač i s klapkami ponořit do kýble s vodou (aby klapky nevyschly).Voda trkači neublíží , vyschnutí ano , zvláště je-li opakované.

,        když dlouhé měsíce bádal